Začínáme číst

Jak jsme začínali s písmeny

Výchova dětí v oblasti čtení a psaní je klíčová pro jejich kognitivní, jazykový a intelektuální rozvoj. V tomto článku se podělím o naše zkušenosti s výukou písmen a čtení, a přidám odborný kontext k různým metodám, které jsme použili.

První kontakt s písmeny

Podněcování zvědavosti u dětí

Když bylo dceři 2,5 roku, začal její zájem o písmena, když objevila klávesnici u počítače. Tento věk je ideální pro rozvoj základních dovedností spojených s jazykem a kognitivním vnímáním.

Aktivní zapojení rodičů
Děti v tomto věku začínají být citlivé na verbální podněty. Když jsme jí začali ukazovat písmena na klávesnici a zároveň říkat jejich názvy, došlo k propojení grafického symbolu (písmena) se zvukem, což je základem pro fonémické uvědomění. Aneb líbilo se jí, jak to ťukalo.

Tento přístup je v souladu s teorií "hands-on learning" (učení skrze aktivní zapojení), kdy děti získávají nové informace skrze smysly a interakci s prostředím.

Aktivity

Stavění kostek: Stavěli jsme dřevěné kostky s písmeny a písmena si říkali.
Házení kostkou: Házeli jsme kostkou a písmeno, které padlo jsme pojmenovali
Ťukání: Na vypojené klávesnici jsme mačkali písmena, dělá to hezký zvuk a pojmenovávali u toho písmena

Seznamování s písmeny pomocí kartiček

Ve věku 3 let jsme začali využívat kartičky s velkými a malými písmeny, což byl další krok ve výuce písmen. Tento přístup pomáhá dětem při rozvoji grafického vnímání, kde se učí rozeznávat písmena a přiřazovat je k jednotlivým zvukům.

Pak mě požádala, abych jí udělala písmena malé na téma zvířata a velká na téma vesmír – soubor jsem dala níže ke stažení. Ten jsme ale nikdy nepoužili :D

Připojení k reálným věcem

Začali jsme také přiřazovat písmena k reálným slovům, například: "M je máma", "T je táta". Tento způsob učení pomáhá dětem ve vývoji slovní zásoby a vnímání vztahu mezi písmem a mluveným slovem.

Kognitivní psychologie ukazuje, že při výuce čtení je důležité propojit vizuální podněty (písmena) se sluchovými podněty (fonémy), což podporuje rozvoj fonematického uvědomění.

Využití odborných knih pro děti

Hodně nás pak posunula kniha Organická chemie pro děti a Astrofyzika pro děti. Tyto knihy děti seznamují s odbornými pojmy, jako jsou chemické prvky a jejich zkratky (např. C pro uhlík, H pro vodík). Takže se učili nová slova a s nimi i písmena

Tato metoda prohlubuje nejen jazykové dovednosti, ale i kognitivní schopnosti dětí, neboť je propojuje s konkrétními vědeckými informacemi. Pomáhá to při rozvoji slovní zásoby a kognitivní flexibility.

Vkládací tabulky: Kombinace motorických a jazykových dovedností

Vkládací tabulky, které jsme začali používat před druhými narozeninami syna, kombinují výuku písmen s rozvojem jemné motoriky. Tato cvičení zlepšují schopnost dítěte manipulovat s objekty a zároveň mu pomáhají v osvojování písmen.

Pro nejmenší:

Hmatové poznávání: Zavřeli jsme oči a hádali písmena podle tvaru nebo je losovali z pytlíčku
Barevné třídění: Když byla písmena barevná, třídili jsme je podle barev.
Začáteční písmeno: Našli jsme písmeno, kterým začíná slovo podle obrázku (např. obrázek kočky – hledáme K).- krásně lze využít 3 složkové karty k jednotlivým tématu z Ateliéru v lese. Později jsme dali více obrázků najednou, aby u toho trénovali i soustředění na více podnětů.

Pro předškoláky (4–6 let):

Jméno z písmen: Složili jsme svoje jméno.
Lov písmen: Poschovávali jsme písmena po místnosti, hledali jsme je a pojmenovávali.
Slabiky: Skládali jsme jednoduché slabiky (MA, LA, PE). - více dále v článku
Poslední písmeno: Našli jsme písmeno, kterým začíná slovo podle obrázku (např. obrázek kočky – hledáme K).- krásně lze využít 3 složkové karty k jednotlivým tématu z Ateliéru v lese
Abeceda do řady: Skládali jsme abecedu od A do Z.
Skládaní slov: Vylosovali jsme písmeno a vytvářeli co nejvíce slov, která jím začínají, zajímavější je vytvářet na slova, která na toto písmeno končí
Mála a velké: Přiřazovali jsme malá písmena k velkým

Vím, že to zní zvláštně, ale už malý miloval čtení periodické tabulky prvků, musel s ní usínat v posteli společně s Einsteinem. A když vážně nemohl usnout, byl ve stresu, a tak ho uklidňovalo čtení těch prvků. A tak u nás bylo O jako oxygenium, R jako radium atd.Hodně to také dětem pomáhá s mluvením. Ale viděla jsem velký rozdíl, jak byl druhý dítě a chtěl být jako ségra, tak mluvil ve větách už v 2,15. Proto jsme si mohli dovolit používat slova jako oxygenium. Jinak je určitě super používat to, co děti znají. Dnes se ale už nedoporučuje říkat P jako pes, ale pouze to písmeno.

Podle výzkumů se jemná motorika a kognitivní dovednosti vyvíjejí ruku v ruce, což podporuje kognitivní rozvoj a přípravu na psaní

Slabikování, určování písmen ve slově

Slabikování

Ve 2,75 letech dcery, jsme díky tomu, že jsme společně chodili do různorodého kolektivu do přešli k slabikování, chodili tam i předškoláci. Slabikování je efektivní metodou pro rozvoj fonémického uvědomění, což je schopnost rozlišovat a manipulovat se zvuky v rámci slov.

Podle výzkumu fonologického uvědomění slabikování napomáhá dětem pochopit strukturu slova, což následně usnadňuje jejich schopnost číst a psát.

Tleskání jako metoda pro slabikování

Pomocí tleskání jsme dětem ukazovali jednotlivé slabiky ve slovech. Tleskání aktivně zapojuje motoriku. Super pomůcka, jak poznat slabiku, je si dát ruku pod bradu a kdykoli se brada pohne dolů, jedná se o novou slabiku.

Rozpoznání prvního písmena

Po několika měsících jsme přešli k rozpoznávání prvního písmena ve slově. To bylo pro dceru velmi zábavné, když jsme jí říkali slova, a ona určovala první písmeno. Krásné jsou na to

Z odborného hlediska je to součástí procesu fonémického uvědomění, což je klíčový krok pro vývoj čtení.

Díky materiálům z Ateliéru v lese se dostali k prvnímu počátečnímu písmenu, na to má Ateliér opravdu super ty pracovní listy na sluchové vnímání. Když bylo dceři 3,75, tak mi to přišlo brzy, a tak jsem to vytrhla později asi ve 4,25. Jenže jak ten syn s námi u všeho sedí, tak jsem kolem 3. narozenin zjistila, že mu řeknu slovo a on určí první písmeno. Tím chci říct, že i když se nám může zdát brzy, tak oni to zvládnou mnohem dřív, než si třeba myslíme 😊

Důraz na poslední písmeno

Problém při rozpoznávání písmen

Děti v tomto věku často začínají chápat písmena podle toho, co slyší. Mohou mít tendenci zaměňovat písmeno na konci slova s písmenem začínající slabiky. Tento jev se projevuje zvláště tehdy, když slovo končí na samohlásku nebo souhlásku poslední slabiky.

Postup, který jsem zvolila

Jakmile jsem si všimla, že dceři není jasné, které písmeno je skutečně poslední, začala jsem jí vysvětlovat, jak je to správně:

Pokud slovo končí na samohlásku, dítě může vnímat souhlásku poslední slabiky jako poslední písmeno celého slova.
Příklad: U slova "maminka" jsem jí objasnila, že poslední slabika začíná na K, ale skutečné poslední písmeno ve slově je A.

Tímto způsobem jsem ji vedla k pochopení rozdílu mezi písmenem, které začíná poslední slabiku (v tomto případě K), a písmenem, které je skutečně poslední v celém slově (A). Tento přístup podporuje správné fonematické uvědomění a rozpoznání písmen v kontextu celých slov.

Děti, které se naučí identifikovat poslední písmeno ve slově, mají silnější schopnost porozumět gramatické a fonetické struktuře jazyka.

A takto jsme slabikovali a určovali první a poslední písmeno pár měsíců.

Rytmus slova

V pracovních listech Ateliéru v lese jsme se naučili (cca 4,5 roku) určovat rytmus slova. Krátkou slabiku značíme tečkou a dlouhou čárkou.

Slovo Tučňák

Slabiky:

tuč
ňák

Rytmus:

tuč (krátká slabika) – tečka (*)
ňák (dlouhá slabika) – čárka (–)

Písmena:

První písmeno: T
Poslední písmeno: K

Tento způsob pomáhá dětem lépe vnímat strukturu slova, což jim usnadňuje učení se správnému čtení a psaní. Rytmus slov je totiž základem pro rozvoj fonologického uvědomění, což je schopnost vnímat, rozlišovat a manipulovat s hláskami ve slovech. Děti si tak při psaní i čtení všímají, jak se slabiky spojují a jaká je jejich délka, což podporuje jejich schopnost rozumět a tvořit slova správně.

Jak jsme pochopili, co je slabika

Já vám ani nevím jak jí to došlo. Jednou při cestě autem, když neměla celou dobu co jiného dělat asi hodinu a půl, mi říká: Mami M+A je slabika MA? Celkem jsme zkusili asi 10 slabika dala většinu, ale už druhý den to tolik nešlo, tak jsme to začali trénovat.

Jak jsme pokračovali v tréninku

Cvičení se slabikami: Začali jsme s "M + A" (MA) a pokračovali na "M + O" (MO), T + A (TA) atd. Tento proces jsme opakovali pro několik slabikcca ob de, aby necítila tlak.. Pokud udělala chybu, řekla jsem jí co by to muselo být za písmena, vyzvala jí ať zkusí znovu
Dřevěný magnetický tablet: Po několika dnech jsem do výuky zařadila dřevěný magnetický tablet s písmeny. Tento nástroj je skvělý, protože umožňuje dětem skládání slabik přímo před očima, což podporuje vizuální i taktilní paměť. Děti si na něm samy tvořily slabiky a slova, což jim pomohlo upevnit správné asociace mezi písmeny a jejich zvuky.
Třísložkové kary: Každá karta obsahuje obrázek, zvlášť slovo a pak obrázek a slůovo dohromady, což pomáhá dětem lépe chápat význam slov. Doporučuji, aby karty obsahovaly slova začínající na stejná písmena, aby se děti při přiřazování neřídily jen prvním písmenem, ale také celkovou strukturou slova.
Kniha na genetickou metodu čtení (info níže) - tuto knihu jim někdy čtu někdy před spaním, a po ní chci, aby občas přečetla nějaké krátké slovo. Genetická metoda pracuje nejdřív pouze s velkými písmeny, takže je to pro ni snažší.
https://www.databazeknih.cz/knihy/pribehy-ze-zoo-505047

Důležité je, aby jí to bavilo :) Ostatně jako vše z toho co děláme.

Čtení jako základní nástroj pro jazykový rozvoj

Pravidelné čtení s dětmi je jedním z nejlepších způsobů, jak rozvíjet jejich slovní zásobu a jazykové dovednosti. Knihy o našem světě, jako jsou okénkové knihy od Svojtky, jsou skvělým způsobem, jak podporovat porozumění textu a propojování nových informací s předchozími znalostmi.

Čtení s dětmi podporuje jejich kognitivní rozvoj, protože pomáhá rozšiřovat slovní zásobu a rozvíjet schopnost porozumět a analyzovat texty. A i 2 dvouleté dítě dokáže chápat a rozumět složitějším slovům.

Čtení psacího písma

U nás používáme písmo Comenia Script, jak je popsáno v článku Začínáme psát. Je však také velmi důležité děti naučit číst i psací písmo, protože je stále běžně používáno v každodenní komunikaci. Podle odborných studií je kladeno důraz na to, aby se děti seznámily s oběma formami písma (tiskacím i psacím). To jim dává flexibilitu při čtení a pomáhá jim přečíst i starší ručně psané texty nebo třeba dopis od babičky. Navíc, pokud se s psacím písmem setkají, nebudou mít problém ve vzdělávacím systému, kde je tato forma písma stále běžně využívána.

Závěrem

Výuka čtení a psaní je složitý, ale fascinující proces. Použití různých metod, jako je slabikování, genetická metoda čtení, práce s písmeny a odbornými knihami pro děti, podporuje celkový jazykový a kognitivní rozvoj.

Začít můžete hravou formou, ale postupně přecházet k systematičtějším metodám, které budou dítěti pomáhat k samostatnému čtení. V každém případě je důležité s dětmi hodně mluvit, číst knihy a podporovat jejich zájem o svět kolem nich.

Důležité je věnovat se dětem s trpělivostí a přizpůsobovat výuku jejich individuálním potřebám. Hlavně není dobré na děti tlačit, až to přijde tak to půjde samo.

Až začneme číst slova, článek určitě doplním o naše zkušenosti.

Genetická metoda čtení vs analyticko sytetická metoda

Genetické a analyticko-syntetické metody čtení představují dvě odlišné přístupy k rozvoji čtenářských dovedností. Každá z těchto metod má své výhody i nevýhody, a jejich efektivita závisí na konkrétním vzdělávacím kontextu a potřebách žáků.

Genetická metoda čtení

Genetická metoda, známá také jako metoda globální, vychází z přirozeného učení čtení. Tato metoda spočívá v tom, že žáci nejprve čtou celé slovo, které si zapamatují jako celek, bez rozkladu na jednotlivé písmena nebo slabiky. Teprve poté se učí odvozovat význam jednotlivých písmen v kontextu daného slova. Tato metoda se zaměřuje na čtení celých slov, což podporuje rychlejší a plynulejší čtení.

Výhody genetické metody:

Rychlý rozvoj plynulosti čtení, což zvyšuje motivaci žáků.
Podporuje rozpoznávání celých slov, což je efektivní pro čtení s porozuměním.
U žáků s dyslexií může zjednodušit proces čtení, protože se nesoustředí na jednotlivé znaky.

Nevýhody genetické metody:

Méně efektivní pro žáky, kteří mají problémy s rozpoznáváním podobných slov.
Může vést k slabší orientaci na fonetické pravidla jazyka.
Nezohledňuje dostatečně propojení mezi písmeny a zvuky.

Analyticko-syntetická metoda čtení

Analyticko-syntetická metoda čtení je více systematická a strukturovaná. Vychází z postupného učení se zvukům jednotlivých písmen, která se následně spojují do slabik a slov. Žáci se učí číst nejprve jednoduché slabiky, které následně skládají do složitějších slov a vět.

Výhody analyticko-syntetické metody:

Poskytuje pevný základ pro porozumění fonetickým pravidlům a písmenům.
Umožňuje systematické budování čtenářských dovedností.
Pomáhá při dešifrování nových a neznámých slov na základě znalosti písmen a zvuků.

Nevýhody analyticko-syntetické metody:

Může být pro některé žáky pomalejší a méně motivující, protože se zaměřuje na detaily.
Nezaručuje plynulé čtení ve velmi raných fázích výuky, což může způsobit frustraci.
Méně efektivní pro žáky, kteří mají problémy s koncentrací na jednotlivé písmena a jejich spojování.

Porovnání metod

Obě metody mají své místo ve výuce čtení, ale jejich vhodnost závisí na individuálních potřebách žáků. Genetická metoda je efektivní pro děti, které se rychle učí vnímat celé slovo a mají tendenci k rychlému čtení. Naproti tomu analyticko-syntetická metoda poskytuje důkladnější a systematičtější přístup, který umožňuje rozvíjet hlubší porozumění jazykovým pravidlům a usnadňuje dešifrování neznámých slov.

Závěr: Nejefektivnější přístup k výuce čtení může zahrnovat kombinaci obou metod. V počátečních fázích učení čtení může být genetická metoda motivující a podporující rychlý pokrok, zatímco analyticko-syntetická metoda se může používat k upevnění fonetických základů a k rozvoji dovednosti dekódování.

Další odborné informace nalezte v těchto diplomových a bakalářských pracích:

https://dspace.zcu.cz/items/226bb1a1-1e50-47de-9fed-0aba71316166
https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/179813